podzim1.jpg
Inspirace pro volný čas

Krátké zprávy - aktuality

E-mail od Evy Dvořákové o napadených stránkách slouží spammerům k ověřování adres
30.12.2012 se na českém Internetu masově objevil následující e-mail s předmětem „Nefunkční stránky“ – email je posílán od eva.dvorakova@mailbox4free.eu na různé emaily, týkající se různých stránek:

Dobrý den,

chtěla jsem se podívat na Vaše stránky [ADRESA], které mi našel Google, ale vyskočila na mě hláška, že mohou poškodit můj počítač. Používám Firefox a dříve se mi to nikdy nestalo.

Můžete mi prosím poradit? Do přílohy jsem zkopírovala obrazovku, když na mě ta hláška vyskočila, abyste si mohli udělat představu.

S pozdravem
Eva Dvořáková

Součástí mailu je příloha v podobě souboru screenshot.doc obsahující ve skutečnosti stažení obrázku z web serveru spammera (ve formě http://mailbox4free.eu/im­g/[ID]/Screenshot.png). Poslouží tak efektivně k ověření toho, zda mailová adresa je živá.

Přiložený dokument není pokus o využití některé zranitelnosti ve Wordu, pokud jste se tedy nechali nachytat a soubor otevřeli, virus či malware jste si z něj opatřit nemohli. Vaše e-mailová adresa nicméně byla „ověřena“ jako živá a můžete očekávat zvýšenou záplavu spamu.
(z http://www.lupa.cz)
  2.1.`13 16:46 fanmusic
Masopust
Masopust je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný tučný čtvrtek či tučňák. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Hlavní masopustní zábava začínala o masopustní neděli. Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal mužovský bál, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti maškarádů, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny - něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku pochováním basy (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, tzv. reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Zpracováno na www.vira.cz podle knihy Vlastimila Vondrušky Církevní rok a lidové obyčeje (str. 48-49); vydalo nakladatelství DONA v Českých Budějovicích v roce 1991.
  23.2.`12 18:36 Tulák
Uzávěrka trampské literární soutěže TRAPSAVEC se blíží!
Propozice platné pro 38. ročník TRAPSAVCE:
- soutěž je tematicky zaměřená na práce zasvěcené přírodě a trampování.
- Soutěží se v těchto kategoriích:
– KATEGORIE OLDPSAVCŮ – PRÓZA a POEZIE (v těchto kategoriích soutěží ti, kteří získali v soutěži tři a více cen)
– PRÓZA a POEZIE v těchto kategoriích soutěží všichni, kteří ještě nemají tři a více cen z Trapsavce; nejlépe ohodnocená práce autora/autorky do 23 let může získat čestné uznání Malý Trapsavec
– Nejlépe ohodnocená práce bez rozdílu kategorie získává hlavní cenu – ZLATÉHO TRAPSAVCE!

- Každý účastník může do soutěže zaslat maximálně tři povídky (s rozsahem do čtyř stran textu) a maximálně tři básně.
- Své práce posílejte na kontaktní e-mail: soutez.trapsavec@seznam.cz – touto cestou vám bude doručeno zpátky zvadlo na slavnostní oheň s vyhlášením výsledků. Do e-mailu prosím uvádějte své občanské jméno a kategorii, případně i adresu a věk.
- Stále zůstává i možnost posílat své práce běžnou poštou na kontaktní adresu (stačí v jedné kopii). Na přiložený lístek prosím uveďte své občanské jméno a kategorii, případně i adresu a věk. Pokud chcete poslat zvadlo na slavnostní oheň s vyhlášením výsledků, přiložte ofrankovanou obálku se zpáteční adresou.
- Zasláním své práce do soutěže dávají autoři pořadatelům právo ke zveřejňování těchto příspěvků na internetu i v tisku, a také je používat k propagaci soutěže.
- Organizátoři soutěže budou i nadále oslovovat autory a autorky účastnící se soutěže a vydávat jim sbírky.

Uzávěrka 38. ročníku soutěže Trapsavec je 29. února 2012.

POZOR! Příspěvky, které dojdou po půlnoci, nebudou do letošního ročníku zařazeny, proto příspěvky pošlete včas!

Slavnostní oheň s vyhlášením výsledků se bude konat poslední květnový víkend – 26. a 27. května 2012.

Iva Draculea Spurná
Klapkova 33, Praha 8 – Kobylisy
soutez.trapsavec@seznam.cz
www.trapsavec.cz
  13.12.`11 11:51 Tulák
Kdo kde o Vánocích naděluje?
Český Ježíšek, tedy docela malé miminko, je světový unikát. Ve většině zemí naděluje pán v nejlepších letech (nebo také paní, jako například bývávala v některých oblastech u nás Vrtibába, nebo Klovcová bába, Šťuchavá bába, Štědrá bába).

Nejrozšířenější je Santa Claus, který naděluje ve všech končinách s britskou tradicí a v Americe. Dárky rozváží na saních tažených soby v noci z 24. na 25. prosince a ukládá je dětem do červených punčoch k posteli, kde je hned po probuzení najdou.

U něho jako jediného známe autora jeho podoby. Vymyslel ho Clement C. Moor, profesor episkopálního semináře v New Yorku, v roce 1822, když napsal báseň Návštěva u svatého Nicholase. O padesát let později sebáseň stala inspirací pro malíře Thomase Nasta, který dal Santa Clausovi definitivní podobu.

Ve Francii naděluje pe`re Noël, který nadílku nechává u kamen či na krbu. Podobně to dělá bulharský děda Koleda a ruský děda Mráz, který cestuje na saních z Čukotky a doprovází ho Sněhurka v kožíšku z bílých hranostajů. Ve Skandinávii dárky nosí skřítkové, ve Finsku jim pomáhá Velký Ukko, v Dánsku Vánoční posel.

V mnoha zemích Latinské Ameriky nadělují Tři králové, v Itálii lítá čarodějnice. V Holandsku mají děti dárky v dřeváčcích pod stromečkem. Do bot ukládá dárky také duch Noel v Peru. Ve Švýcarsku naděluje Monsieur Chalandé, který nechává dárky za dveřmi pokoje. Německý Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a létá na osedlaném divokém větru. V Rumunsku nosí dárky hodný kmotříček v nůši z proutí a dává je vedle jesliček nebo pod postel. V Itálii, zvláště na Sicílii, zase naděluje čarodějnice Befana.

Marie Formáčková, časopis Televize
  13.12.`11 11:48 Tulák
VELIKONOČNÍ TÝDEN
- pašijový, svatý, velký. Co který den znamená, co se dělalo, jaké byly zvyklosti a tradice, obyčeje a pověry v každém dni: po modrém pondělí, žlutém úterý přichází první den ze svatého - pašijového týdne a je to

Sazometná středa
- středa před Božím hodem velikonočním. Říkalo se jí škaredá, černá nebo szometná, protože se vymetaly komíny.
- Podle lidového obyčeje se nesmíte škaredit a mračit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek jidáše jídáme, chodíme do lesa, fialky trháme. Jaroslav Seifert
- Název je možná odvozen od zeleného mešního roucha, které se v ten den užívalo.
- Jedla se jen zelená strava - špenát, zelí, aby byl člověk zdravý po celý rok. Jedná se o převzatý zvyk z židovské slavnostní večeře Pesach - připomínající jejich vyvedení z Egypta. Jedná se o mnohem starší zvyk, než nošení zeleného obřadního roucha, proto může onen název pocházez i odtud.
- Kostelní zvony zní na Zelený čtvrtek naposledy, znovu zazní až na Bílou sobotu.
- Podle tradice, když zazní zvony naposledy, si máte zacinkat penězi, aby se vás držely celý rok. Někde se zvoní paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši.

Zvyky:
Lidé v tento den vstávali velice časně, rodina se pomodlila, omyli se rosou, protože bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Někde se tato tradice se dodržovala až na Velký pátek.

Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně časně, aby zametly dům ještě před východem slunce. Smetí se odneslo na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy.

Kdo sní před východem slunce pečivo namazané medem, je chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos.

V Orlických horách házeli lidé do studny chleba namazaný medem, aby se v ní držela po celý rok voda. Odpoledne se nepracovalo.

Pekly se jidáše, zvláštně tvarované obřadní pečivo z kynutého těsta. Pokud se jedly potřené medem, opět měly být pro zdraví.

Je dobré v tento den sít len a hrách , protože vše dobře prospívá.

Nemá se o Zeleném čtvrtku nic půjčovat a s nikým se nehádat, aby se Vám všechny hádky vyhýbly a naopak peníze si k Vám cestu našly.

Velký pátek
- V katolické liturgii je dnem smutku, nebyly bohoslužby, jen se zpívalo a četly se texty.
- Součástí pobožnosti bylo odhalení a uctění svatého kříže.
- Výzdoba kostela je chudá, žádné květiny, žádné svíce na oltáři, písně se zpívají bez doprovodu varhan a zvony mlčí.
- Hlas zvonů nahrazovaly různé řehtačky malé i velké, chodilo se s velkým hlukem po vesnici, zpívalo se, texty popěvků byly namířeny proti Jidášovi a Židům, kteří ukřižovali Krista. Někde děti s řehtačkami honily Jidáše - vybíral se zrzavý chlapec.
- Velký pátek je také postním dnem - postem od masa a újmy v jídle.

Pověsti:
Na Velký pátek se děly zázraky a země měl magickou sílu. Otevírala se, aby ukázala své poklady. Poklad označovalo světýlko nebo kvetoucí nebo zářící kapradí, otvor ve skále, ze kterého vycházela záře. Na souš vycházeli vodníci a proháněli se na koních. Podle pověsti se i na chvíli otevřela hora Blaník.

Zvyky:
vstávalo se před východem slunce, lidé se chodili mýt do potoka, aby se chránili před nemocemi.

Někde se chlapci potápěli a snažili se ústy vytáhnout kamínek, který pak hodili levačkou za hlavu, to je mělo ochránit před bolením zubů.

V krajích s plátenickou výrobou se předly pašijové nitě, pak se udělalo na šatech několik stehů, to mělo ochránit před uhranutím a zlými duchy. Košile ušitá z plátna pašijových nití chránila před bleskem.

V tento den se nesmělo nic půjčovat, protože půjčená věc by se mohla očarovat. Věřilo se hodně na čarodějnice a uhranutí.

Nepracovalo se na poli ani v sadu, aby se nehýbalo zemí.

Nepralo se prádlo, protože by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve.

Také se chodilo dům od domu, za zvuku řehtaček a různých říkaček se oznamovalo poledne a ranní i večerní klekání. Hospodyně připravovala obdarování v podobě sušeného ovoce, pečiva, vajec a někdy také drobných peněz.

Bílá sobota
- Jelikož jsou při obřadech vigilie křtění novokřtěnci, kteří nosi bílé roucho, je též možno, že název pochází odtud. Bílé roucho je znakem čistoty, připomínající smytí hříchů křtem.
- Ve starém křesťanství nebyla dnem liturgickým, konala se jen noční bohoslužba - vigilie. Před ní se posvětil oheň od kterého se zapálila velikonoční svíce - paškál.
- Oheň se světil před kostelem a v mnoha vsích se doma muselo uhasit ohniště. Potom hospodyně položila polínko před kostelem na hraničku, když knez oheň posvětil, každá si vzala žhavé polínko a znova jím zažehla ve stavení oheň.
- Skončením Bílé soboty skoncoval také dlouhotrvající půst.

Zvyky:
Z ohořelých dřívek se vytvářely křížky a nosily se do pole, by bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypaly louky.

Někde se uhlíky dávaly za trám do domu, aby ho chránily před požárem.

Na Bílou sobotu se zaké uklízelo, bílilo. Připravovalo se a chystalo. Na slavné Vzkříšení, na Hod boží velikonoční, obřadní i sváteční pokrmy, pekly se mazance i velikonoční beránci, pletli se pomlázky z vrbového proutí a nebo vázali březové metličky a zdobila se vajíčka.

Boží Hod Velikonoční
- provádělo se svěcení velikonočních pokrmů - beránek, mazanec, vejce, chleba, víno.
- Na Chodsku se posvěcené jídlo jedlo v kostele ve stoje
- Každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla
- Ve východních Čechách dal hospodář kus svěceného mazance, vejce a víno poli, zahradě a studni, aby byla úroda, voda a dostatek ovoce.
- Pečou se velikonoční beránci

Velikonoční pondělí
- toho dne je pomlázka, velikonoční hodování, mrskut. Chlapci chodí dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky a vinšují, za to dostanou malovaná vajíčka. Toto základní schéma má řadu variant. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde polévají chlapce vodou. V mnoha vsích bylo zvykem číhat na děvčata ráno, když šla do kostela.
- O stáří velikonoční pomlázky svědčí vzpomínky pražského kazatele Konráda Waldhausera ze 14. stol.

Bílá neděle
Druhá neděle velikonoční - novokřtěnci nosili toho dne naposledy bíle křestní roucho. Dnes je často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.
  10.4.`06 12:05 Tulák
Nástrojové nože se hodí nejen na cestách
Utáhnout šroub, upilovat silnější větev, otevřít konzervu či přeštípnout drát a řada dalších věcí se dá dělat s kombinovanými zavíracími noži. Navíc je to také pěkný dárek..

Nástrojové nože se hodí nejen na cestách
Multitool neboli nástrojový nůž si již získal řadu příznivců. Je sice těžší než obyčejný zavírák, ale nabízí podstatně větší sortiment nářadí, než jakým obvykle disponují zavíráky. Díky tomu, že jsou větší a těžší, se také lépe hodí pro šroubování, pilování nebo štípání. Samozřejmostí je rovněž pouzdro na pásek, které se k nim dodává, což při váze i 300 gramů jistě oceníte.
Nástrojový nůž se od svého generačního předchůdce, multifunkčního kapesního nože Victorinox (patentováno v roce 1897) liší kromě velikosti i výbavou a vhodností pro tu kterou činnost. Ani nástrojové nože, jež jsou pro řadu prací vhodnější něž multifunkční kapesní, však neobsahují profesionální nářadí. Byť jejich možnosti zejména s přídavnými bity jsou skutečně široké (některé modely mají až 73 funkcí), jsou určeny pro nouzová řešení a neobsahují přece jen tolik nástrojů jako údržbářská brašna.
Tuzemské i evropské obchody nabízejí širokou škálu nástrojových nožů. Je tak možné koupit tento nůž za pár set korun, ale můžete za něj také zaplatit k pěti tisícům. Stejně jako v řadě jiných oblastí platí, že značkové zboží je kvalitnější. Například Victorinox poskytuje i doživotní záruky, Leatherman 25 let. Ostří těchto nožů je kvalitní, kleště nebo celý nůž se po chvíli užívání nezačnou viklat, šroubováky nebudou mít vylámané zuby, zkrátka něco vydrží. Přesto mohou být součásti kvalitních nožů vyrobeny v Číně, což praktikuje třeba americký Leatherman. Cena renomovaných výrobků začíná zhruba u dvou tisíc korun.
Dobré služby může samozřejmě odvést i neznačkový výrobek za tři stovky, ale je lepší jej používat spíš méně. Pravděpodobnost závady je v tomto případě totiž nepřímo úměrná ceně. Na trhu jsou také levnější řady od renomovaných výrobců, jako jsou nástrojové nože Winchester od amerického Gerberu, jejichž cena v tuzemsku se pohybuje okolo 600 korun. Ve výbavě nástrojových i multifunkčních kapesních nožů jsou křížové i klasické šroubováky, dlátka, otvíráky, pilníky a pilky, bývají i nůžky, šídla, párátka, ale také tužky, svítilny či paměti USB nebo hodinky.
I nože renomovaných výrobců (například Gerber, Leatherman, Victorinox) je však potřeba používat s rozmyslem. Nejsou konstruovány pro extrémní zatížení, takže používat je třeba místo stupaček při slézání kamenné zdi se nedoporučuje, radí Jakub Čepický z pražské firmy HQH, jež tyto nože prodává. Dobré je také udržovat jejich povrch čistý, nenechávat je ve vlhku a občas použít konzervační olej, doplňuje Čepický.
Není také rozumné brousit je někde o kámen nebo kolečkovým kuchyňským brouskem. Způsob broušení má odpovídat materiálu, z nějž je nůž vyroben. Na Gerber bych doporučoval obtahovací kámen, diamantovou ocílku nebo obyčejnou ocílku, říká Čepický. Diamantová ocílka podle něj stojí okolo 400 korun a za vhodné brousky považuje například výrobky firem Lanski nebo DTM. Victorinox zase na svých internetových stránkách doporučuje používat obtahovací kámen, nikoli ocílku, pro niž jsou tyto nože příliš tvrdé a vysoce legované. V každém případě je lepší informovat se na vhodné broušení rovnou při nákupu nože. S tím souvisí také otázka, kde nakupovat. Kvalita rad, jež o údržbě nože poskytne trhovec či obsluha v prodejně vojenské výstroje, bude s vysokou pravděpodobností nižší než v případě personálu specializované nožířské prodejny.

HN.IHNED.CZ
Autor: Přemysl Souček
  3.8.`05 12:33 Tulák
JDI ZA ŠIPKOU !
Jak se hraje Hoří, hoří, přihořívá v době satelitní navigace? Mánii zvané geocaching propadají lidé na celém světě. Je něčím mezi sportem a honbou za pokladem. Potřebujete mapu, džípíesku a dobré boty.

GPS a internet
Nová hra pod názvem Geocaching se objevila před pěti lety. Má jednoduchá pravidla. Do plastové nádoby s víkem, zavařovací sklenice nebo umělohmotného pouzdra od kinofilmu vložíte různé cetky, zápisník a tužku, a schováte je na utajené místo. Úkryt zaměříte GPS a jeho geografické souřadnice zveřejníte na internetových stránkách. Ti, kteří chtějí poklad najít, musejí mít, tak jako vy, svůj přístroj pro satelitní navigaci. Když se jim to povede, vyberou si ze schránky (cache) drobný předmět, pak vloží svůj dárek, zapíší se do logbooku (obdoba vrcholových knížek mezi horolezci) a nádobu opět ukryjí na původní místo. O svém nálezu pak dají zprávu na oficiální webové stránce.
Tahle hra vznikla ve Spojených státech náhodně. Třetího května 2000 byl neznámým člověkem v okolí Portlandu, v americkém státě Oregon, schován první kontejner s odměnou pro nálezce. Za tři dny ho objevil Mike Teague, který nález zveřejnil na internetu. Po několika dnech se mu ozval Jeremy Irish, který poblíž Seattlu ve státě Washington našel další cache. Oba si uvědomili, jak velké možnosti hra nabízí. Jeremy navrhl design internetových stránek, na kterých si příznivci geocachingu našli nejen seznamy úkrytů, ale také jejich souřadnice, digitální mapy i postup, jak vyrobit cache. Jen ve Spojených státech je dnes registrováno víc než sto padesát tisíc úkrytů se schránkami.

Češi, Amerika a svět
První ukrytá schránka se u nás objevila prvního června 2001 v Kopřivnici. Pod názvem Tex-Czech ji založil Kenneth Kovar, americký geocacher českého původu z Texasu. Pod druhou českou skrýší - v Praze na Petříně - je podepsán pro změnu Brit žijící v Saúdské Arábii.
Dnes už není něco podobného možné, vysvětluje Pitr. Každé nové místo podléhá schvalovací proceduře centrály ve Spojených státech. Uzná jen ty skrýše, které jsou založeny geocachery s trvalým bydlištěm v příslušné zemi. Platná je také jen ta, která je vzdálená od sousední skrýše víc než sto jednašedesát metrů.
Kolik je na světě přesně skrýší či hledačů pokladů, to nikdo přesně nespočítal. K velmocím ale patří Spojené státy, Kanada a Austrálie, v Evropě Velká Británie.Češi v konkurenci víc než sto padesáti zemí světa, kde našel geocaching své příznivce, na tom nejsou špatně, tvrdí Pitr. Se Švédskem, Nizozemskem, Norskem, Velkou Británií, Německem nebo Finskem se poměřovat zatím nemůžeme, ale loni jsme předběhli Jižní Afriku, Irsko, Itálii, Portugalsko, Mexiko a letos i Španělsko, Francii a Maďarsko. Přitom na začátku loňského roku jsme byli se stovkou skrýší hluboko vzadu. Letos na začátku jara jsme překonali pětistovku a v tuto dobu jich máme téměř šest set. Z nich asi sto padesát je v Praze, kam nejčastěji jezdí lovit cizinci. Koncem roku by mohlo být v Česku okolo tisíce skrýší.
Většina geocacherů věnuje oblíbené hře každý volný víkend, v létě i pozdní odpoledne po práci. Někteří loví poklady bez ohledu na počasí a třeba i v hluboké noci s baterkou.
A pak je tu ještě jedna skupina hledačů, doplňuje Pitr. Vydávají se s džípíeskou v ruce za poklady při služebních cestách nebo o dovolených v zahraničí. Stačí jim vyběhnout z hotelu na dvě tři hodiny a úlovek je jistý. Bohaté na poklady jsou Spojené státy, Velká Británie, Itálie a Řecko.

Oblíbené multikeše
Oblíbenou disciplínou geocacherů je hledání multicache přes několik skrýší v přírodě nebo ve městě. Abyste se dostali k té poslední, musíte spočítat například různé logické a matematické úlohy. Z nich vyjdou souřadnice pro objevení třeba mikroschránky s dalšími daty. Finální úkol může znít: Změřte obvod základny románské rotundy na Vyšehradě. Když pak všechna čísla podle určitého klíče seřadíte, dostanete souřadnice poslední skrýše. Při hledání jednotlivých úkrytů našlapete několik kilometrů. Multicache vytvářejí zakladatelé tehdy, když chtějí hledače pokladů provést zajímavými neznámými místy.

Jestli se o hře chcete dovědět víc, nahledejte si na webu dvě stránky: www.geocaching.cz nebo ww.geocaching.com.

HN.IHNED.CZ
Autor: Petr Melničuk
  16.5.`05 23:15 Tulák
STAHOVÁNÍ HUDBY
Album ve formátu MP3 může stát 30 korun!
Nejnovější album U2, Linkin Park, Alanis Morrisette a tisíce dalších. Každé za cenu kolem dolaru. V perfektní kvalitě. Nakupovat hudbu ještě nikdy nebylo jednodušší, levnější, lákavější. A podezřelejší.

Chcete kompletní diskografii Beatles? Tady je, stojí asi patnáct dolarů (přestože zrovna Beatles nikdy nikomu na světě nedali souhlas k prodeji svých nahrávek online). Chcete momentální jedničky světových žebříčků? Allofmp3.com je má všechny. Samozřejmostí je, že si vyberete typ nahrávky od obyčejné MP3 až po CD kvalitu. Samozřejmostí je také příjemné a pohodlné ovládání, nesrovnatelné s ničím, co jste kdy při stahování hudby viděli.
Nahrávky z Allofmp3.com můžete přehrávat v každém MP3 přehrávači, v iPodu, můžete si z nich vypálit zvukové cédéčko v kvalitě stejné jako originál. Můžete je věnovat kamarádovi, protože nejsou nijak blokované. Zrovna teď letí American Idiot od Green Day. V Bontonlandu stojí pět stovek, na Allofmp3.com za něj zaplatíte dolar, tedy asi třiadvacet korun. Přidejte cenu prázdného CD a náklady na stažení osmdesáti mega z webu. Výsledek: totéž album za padesátikorunu. Jasně, na P2P sítích neplatíte ani ten dolar. Ale tam to stojí víc času, měli byste něco dát sami na oplátku, právní i technické riziko je větší, kvalita není zaručená.

Jak je to vůbec možné?
Začněme pointou celého příběhu: Allofmp3.com sídlí v Rusku. Tím je řečeno hodně. Ruské zákony týkající se ochrany autorských práv jsou mnohem méně přísné než v Evropě nebo v USA. Dovolují například vysílání nahrávek bez souhlasu majitele práv (a bez toho, aby se mu za to muselo platit). Do vysílání se podle obecně přijatého výkladu dá zahrnout i šíření přes internet. Kromě toho se ani takto měkké zákony nedodržují a není ani nikdo, kdo by je opravdu vymáhal. V takových podmínkách se i nahrávací společnosti musí chovat realisticky, chtějí-li prodat vůbec něco. CD, které v tuzemsku stojí zmíněných pět stovek, dostanete v ruském obchodě - legálně, žádnou pirátskou přepálenou kopii! - za cenu od tří do šesti dolarů. Prodej téhož alba ve verzi MP3 a přes web za dolar pak není zas tak nepředstavitelný.
Allofmp3.com funguje díky ekonomickým a právním rozdílům mezi Ruskem a zbytkem světa. V Rusku samotném je jeho podnikání, jak se zdá, dokonale legální. Potíže mohou nastat, nakupuje-li zahraniční zákazník. Velký světový hudební průmysl, především organizace RIAA (asociace amerických nahrávacích společností), samozřejmě Allofmp3.com nenávidí. Stejně jako výměnné systémy typu Napster a Kazaa, ba dokonce možná víc.
Allofmp3.com totiž nahrávky prodává, vydělává na nich, a tím dává svým zákazníkům silný pocit legality celé transakce. Ten na P2P sítích nedostanete, tam naopak prakticky každý ví, že dělá něco, co by neměl. Allofmp3.com vynakládá na budování dojmu legality a normálnosti velké úsilí. Ví totiž, že pro západní zákazníky je důležitý, často rozhodující - lidé ze západní Evropy a USA chtějí levnou hudbu jako každý jiný, ale nechtějí mít potíže.
Mohou se do nich dostat? Zatím pravděpodobně ne. Čas od času prohlásí některý zástupce světového hudebního průmyslu, že Allofmp3.com je nelegální. Zatím však podnikavé Rusy ze Západu zažalovali jen jednou, a to neúspěšně: v únoru 2005 se o to pokusila IFPI, tedy Mezinárodní federace nahrávacího průmyslu. Příslušná moskevská prokuratura však konstatovala, že podle ruských zákonů je všechno v pořádku. Čistě teoreticky vzato, v zemích s přísným pohledem na autorský zákon, především v USA, by asi bylo možné zkusit trestně stíhat i zákazníky Allofmp3.com, ale to se také zatím nestalo.

Jak Allofmp3 funguje
Allofmp3.com je nesmírně profesionálně postavený a provozovaný web. Budí důvěru zákazníka a má natolik snadnou obsluhu, že příjemnější je už těžké si představit.
Nejprve se musíte registrovat a složit zálohu. Z té pak platíte vybrané nahrávky. Na skladu je víceméně všechno, na co ze současné pop music jen vzpomenete - tedy v rozumných mezích. Pokud se však váš hudební vkus vejde někam do čtyřúhelníku vymezeného body Jethro Tull - Madonna - Franz Ferdinand - Fatboy Slim, pak na Allofmp3.com najdete úplně všechno, co vás zajímá, a ještě spoustu toho, co vás zatím nezajímá vůbec. Leccos však chybí. Zklamání zažijete, když například hledáte některé konkrétní nahrávky The Residents, Blue Öyster Cult, Fairport Convention. Mají od nich něco, ale zdaleka ne všechno. A dost slabá je nabídka jazzu. Stručně se dá stav zásob shrnout asi takto: jako v hodně velkém kamenném obchodě s hudbou v kterémkoli západním velkoměstě, až na ten jazz.
Nahrávky si vybíráte pomocí příjemného uživatelského rozhraní. Objednáváte a stahujete. Před objednávkou si všechno můžete poslechnout. Systém funguje velmi spolehlivě, téměř nezná výpadky, stahování je rychlé. Pokud náhodou download zkolabuje, samozřejmě za něj neplatíte. Stahování lze kdykoli přerušit, i v půlce souboru, a pokračovat v něm při příštím připojení.
Unikátním rysem Allofmp3.com je to, že nahrávky se kódují teprve, když si je objednáte. Díky tomu je k dispozici celkem široká volba formátů (MP3, WMA, OGG, MPC) a především je volitelná sama kvalita kódování. Můžete tedy nakupovat levněji v nižší kvalitě či dráž ve vyšší.

Je Allofmp3.com legální?
V Rusku ano. Jeho právní statut kdekoli jinde na světě je sporný a neujasněný, v současné době se však s jeho provozovateli nikdo nesoudí. Nemusím se bát zaplatit na Allofmp3.com kartou? Ne víc a ne méně než v jakémkoli jiném průměrném internetovém obchodu. Klidně kartou plaťte, ale jen takovou, která je doplněna o bezpečnostní opatření, například o blokování všech neautorizovaných transakcí.

Dají se stažené nahrávky šířit dál?
Technicky ano. Nejsou proti tomu nijak chráněny. Nicméně vezměte na vědomí, že právní statut takového šíření je pak už zcela jednoznačný: prakticky všude na světě jde o porušení autorského zákona.

Autor: Petr Koubský, Hospodářské noviny
  4.5.`05 23:49 Tulák
VELIKONOCE
Něco z historie - Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem křesťanské církve, je spojený s památkou umučení a vzkříšení Krista. Velikonoce se však slavily ještě v době předkřesťanské. Zřejmě navazovaly na svátek židovský - pesach - památka vysvobození Židů z egyptského zajetí a později také oslavovali příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací.

Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem - slunovrat a měsícem - úplněk. Od počátku se křesťané snažily oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Vedli se také spory o datum mezi Alexandrií a Římem.

Asi koncem 6. stol. byl přijat obecně způsob výpočtu data velikonoc - Alexandrijský způsob. Vychází ze zásady slavit velikonoce po jarní rovnodennosti - 21.3. v neděli po prvním jarním úplňku. Takto stanovená neděle může být v rozmezí od 22.3. do 25.4. pro určování data jsou různé tabulky.

Co znamená slovo velikonoce?
Velikonoce - na začátku našeho letopočtu ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A od ní je odvozen i náš název velikonoce. O tom, co se tehdy odehrálo se zachovalo velmi málo historických pramenů a žádný z nich neudává přesné datum. Tradice klade neděli po Velké noci na první jarní úplněk, kdy slaví svůj velký svátek Pesach (přechod Rudým mořem) i Židé.

Převzato z webu www.stripky.cz/svatky/velikonoce/velikonoce.html
  22.3.`05 00:47 Tulák
Toulcův dvůr
Středisko ekologické výchovy hl. m. Prahy je budováno v Praze - Hostivaři od konce roku 1994. Na 8 hektarech plochy se nachází komplex památkově chráněných budov (gotický špýchar, barokní stáje), přírodně zajímavá společenstva (mokřad, lužní les, skalní výchoz, javorový les, květnatá louka.) a zelené plochy obhospodařované člověkem (sad, pole, ekozahrada, školka lesních dřevin.). Součástí areálu je hospodářský dvůr s huculskými koňmi, ovcemi, kozami a dalšími domácími zvířaty. Areál je volně přístupný veřejnosti každý den od 8.00 do 18.00 hodin.
Z bohatého programu si můžete vybrat na stránkách www.toulcuvdvur.cz .
  8.3.`05 01:02 Tulák


Copyright © Tulák - Inspirace pro volný čas, publikování nebo šíření obsahu webové prezentace http://www.tulak.cz je bez písemného souhlasu majitele zakázáno. Všechna práva vyhrazena.
15273/441b/441c/441/441a DRP  created by B.P&Co. /72